Až 1 milion migrantů čeká v Libyi, hlásí italský vrchní pohraničník. Z Bruselu zaznělo i do Česka: My tomu neříkáme kvóty. A vůbec vám nevnucujeme...


16-06-2015



Odhady se různí. Podle Frabrice Leggeriho, úředníka z agentury Frontex, evropské agentury zodpovědné za kontrolu hranic, očekává Itálie tento rok 500 000 až 1 milion migrantů, kteří jsou připraveni opustit Libyii. Pro ParlamentníListy.cz shrnuje Josef Brož. Vypadá to, že italský premiér Matteo Renzi toho má opravdu dost. V exkluzivním rozhovoru pro italský list Corriere della Sera ze dne 14. června oznámil, že pokud si Evropa vybere solidaritu, bude to dobře. Pokud tak neučiní, je připravený „plán B“. Tyto nezakryté výhrůžky přicházejí ve chvíli, kdy francouzské orgány o tomto víkendu zabránily vstupu asi dvěma stovkám migrantů, kteří chtěli přejít hranici ve Vintimille. Paříž odmítá výtky, že tím porušila právo na „volný pohyb“ podle schengenských dohod. Pokud si Itálie žádá nějaký typ solidarity, musí si nejprve zamést před vlastním prahem. Ministr vnitra Bernard Cazeneuve řekl: „Je zapotřebí, aby byli migranti zaregistrováni, abychom od nich měli digitální otisky.“ Podle Cazeneuvea je nutné, aby Itálie přijala myšlenku, že Evropská unie zavádí centra příjmu imigrantů, kde jsou odlišováni regulérní migranti od „ekonomických neregulérních žadatelů o azyl“. Výměny názorů k tomuto tématu jsou velmi ostré. Připomíná to nový typ války mezi úředníky a politiky. Hraje se přitom o lidské životy. Dramatický nárůst, obava z nemocí Nárůst počtu imigrantů, kteří přeplouvají Středomoří, zejména z Libye, narůstá dramaticky. Italský premiér v zásadě připustil, že jejich počet se neliší příliš od počtu loňského roku. V polovině června loňského roku Itálie byla konfrontována na svém pobřeží s počtem nějakých 54 000 osob. Tento rok ve stejném období činí prozatímní počet přibližně 57 000 osob. Chaotická a nepřehledná situace zůstává v Libyii, kde nárůst napětí a krize na Blízkém východě dává vyhlídky radikálně zcela jiné. Podle Fabrice Leggeriho z agentury Frontex kontrolující pohyb na evropských hranicích se může počet uprchlíků pohybovat „od 500 000 až do 1 milionu migrantů, kteří jsou připraveni opustit Libyii“. Italská vláda je v současné době pod tlakem dvou politických uskupení, italské Ligy Severu Matteo Salviniho a francouzské Národní fronty, která silně kritizuje problém neschopnosti evropských vlád zvládat imigraci. Liga Severu získala v posledních regionálních volbách 13 % hlasů, vede dlouhodobě kampaň proti „invazi“ a obviňuje imigranty, že přinášejí do Evropy svrab a malárii. Ve Francii je vliv Marine Le Penové, předsedkyně této strany, ještě mnohem větší – podpora dosahuje až 30 %. Pod vlivem Ligy Severu odmítají některé italské regiony přejímat větší počet uprchlíků z důvodů, že dosavadní přijímací infrastruktura je plná. Například region Valle d'Aosta, jenž přijal nedávno na 62 žadatelů o azyl, odmítl přijmout dalších 79 osob. To je jen voda na mlýn mladému vůdci Ligy Severu. Ne kvótám, ano celoevropskému řešení. Květnový plán Evropské komise, jenž navrhoval celoevropské řešení, je stále diskutován. Některé země, zejména ty ze střední a východní Evropy, odmítají přijímat uprchlíky, a vyhrazují si právo na vlastní rozhodnutí. To samé se ale týká vlád v Paříži a v Berlíně. Francouzský premiér Manuel Valls kategoricky odmítl, že by se mělo jednat o nějakou politiku „kvót“, i když je přístupný úvaze, že „uprchlíci budou rozmístěni mezi členskými státy rovnoměrným způsobem“. Počátkem června se Francie a Německo rozhodly, že jsou připraveny zabývat se nabídkou Evropské komise ohledně přijímání uprchlíků (a žadatelů o azyl) za podmínky, že půjde o řešení „časově omezené a výjimečné“, a bude podléhat pravidlu „rovnoměrného a rovného rozdělování“. Podle evropského komisaře pro otázky imigrace Dimitrise Avramopoulose Evropská komise nikdy nepožadovala žádné „kvóty“. Tento termín poprvé použil právě francouzský premiér Manuel Valls. Evropská komise vždy mluvila o „relokalizaci“, „rovnoměrném odesílání“ prostřednictvím urgentního plánu podle Lisabonské smlouvy a článku 78.3. Mimochodem, tento článek je vůbec poprvé užíván, a v žádném případě se nejedná o to, aby bylo členským státům vnucováno, jak mají naložit s uprchlíky. „Každý stát zůstává zcela svobodný, aby se rozhodl přijmout nebo nepřijmout ochranu,“ řekl Avramopoulos. Jaký má Renzi plán B? Premiér Matteo Renzi je ale na startovních blocích a vyžaduje, aby dostal od příštího summitu Evropské rady dne 25. června zelenou k provedení svých opatření. Požaduje, aby bylo z Itálie odesláno více než dosavadních 24 000 osob. „Odeslat pouze 24 000 osob, to se rovná provokaci,“ řekl pro list Corriere della Sera. V dalších dnech se mají sejít někteří představitelé Evropy – Matteo Renzi, prezident François Hollande a premiér David Cameron, aby se otázkou zabývali. Pokud nedojde k domluvě, je připraven premiér Renzi nasadit svůj „plán B“. Jak má vypadat? Tajemník pro evropské záležitosti Sandro Gozi řekl listu La Repubblica, že jednu chvílí uvažoval Renzi o zastavení příspěvku pro Evropskou unii. To bylo ale myšleno spíše jako „vtip“, vážně Renzi uvažoval spíše o zavedení „časového povolení k pobytu“ (maximálně na rok) žadatelům o azyl, což by jim umožnilo přemístit se na sever nebo do dalších států Evropy. Jiné návrhy spočívají v možnostech zachycení uprchlíků již v mezinárodních vodách a zákazu přistát u italských břehů. V současné době usiluje o vstup do Evropské unie na 40 000 uchazečů o azyl ze zemí jakými jsou Sýrie a Eritrea, kteří se objevili u břehů Řecka a Itálie po 15. dubnu letošního roku. O počtu uprchlíků z Libye se stále vedou spory. Co bude dál nikdo moc neví.
Komentáře